Insolvenční soud může neschválit návrh na oddlužení z různých důvodů, které jsou definovány v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Konkrétně v ustanovení § 405 odst. 1 tohoto zákona se uvádí, že soud oddlužení neschválí, pokud v průběhu insolvenčního řízení vyjdou najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Důvody pro neschválení oddlužení
- Nepravdivé nebo neúplné informace:
- Pokud dlužník poskytne nepravdivé nebo neúplné informace o svých příjmech, majetku, závazcích nebo věřitelích, soud může návrh na oddlužení zamítnout.
- Nedostatečná platební schopnost:
- Dlužník musí prokázat, že je schopen splnit podmínky oddlužení, včetně splacení minimálně určité části svých dluhů. Pokud není schopen prokázat dostatečnou platební schopnost, soud oddlužení neschválí.
- Nevhodné chování dlužníka:
- Soud může zamítnout návrh na oddlužení, pokud dlužník úmyslně poškozuje své věřitele, například převáděním majetku na jiné osoby, nebo jinak jedná v rozporu s povinnostmi, které mu ukládá insolvenční zákon.
- Opakované neplnění povinností:
- Pokud dlužník opakovaně neplní povinnosti vůči insolvenčnímu správci nebo soudu, může to být důvodem pro zamítnutí návrhu na oddlužení.
- Nesprávné nebo neúplné podání návrhu:
- Pokud návrh na oddlužení obsahuje formální nebo obsahové nedostatky, které nejsou včas napraveny, soud může návrh zamítnout.
- Trestná činnost:
- Pokud dlužník páchá trestnou činnost, zejména majetkovou nebo hospodářskou, může soud oddlužení zamítnout.
Insolvenční soud může neschválit návrh na oddlužení z několika důvodů, které zahrnují nepravdivé nebo neúplné informace, nedostatečnou platební schopnost, nevhodné chování dlužníka, opakované neplnění povinností, formální nebo obsahové nedostatky v návrhu a trestnou činnost. Dlužník by měl být při podání návrhu na oddlužení pečlivý a pravdivý, aby minimalizoval riziko zamítnutí jeho žádosti o oddlužení.